Vladimír Fajnor
JUDr. Vladimír Fajnor | |
---|---|
Čs. ministr unifikací | |
Ve funkci: 15. září 1920 – 26. září 1921 | |
Předchůdce | Vavro Šrobár |
Nástupce | Ivan Dérer |
Ve funkci: 4. října 1938 – 14. října 1938 | |
Předchůdce | Josef Fritz |
Nástupce | Ladislav Karel Feierabend |
Čs. ministr spravedlnosti | |
Ve funkci: 22. září 1938 – 14. října 1938 | |
Předchůdce | Ivan Dérer |
Nástupce | Ladislav Karel Feierabend |
2. předseda Nejvyššího soudu ČSR | |
Ve funkci: 1931 – 1939 | |
Předchůdce | Augustin Popelka |
Nástupce | Theodor Nussbaum |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČsND |
Narození | 23. října 1875 Senica Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. ledna 1952 (ve věku 76 let) Bratislava Československo Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov Slávičie údolie |
Choť | Terézia roz. Novomeská |
Rodiče | Štefan Fajnor |
Příbuzní | Dušan Fajnor a Štefan Fajnor (sourozenci) |
Alma mater | berlínská univerzita budapešťská univerzita |
Profese | pedagog, advokát a soudce |
Commons | Vladimír Fajnor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimír Fajnor (23. října 1875 Senica – 5. ledna 1952 Bratislava) byl slovenský a československý právník, vysokoškolský pedagog a politik, za první republiky ministr unifikací, předseda Nejvyššího soudu a na konci 30. let ministr spravedlnosti.
Život a působení
Pocházel z právnické rodiny, otec Štefan Fajnor byl advokátem. Jeho bratrem byl slovenský evangelický biskup a spisovatel Dušan Fajnor. Vladimír od roku 1885 studoval na gymnáziích Hradec Králové, Uherské Hradiště, Banská Bystrica, Rimavská Sobota a Šoproň. Pak absolvoval studia práv na berlínské univerzitě a univerzitě v Budapešti. V roce 1900 získal titul doktora práv.
Zpočátku pracoval v letech 1901–1918 coby advokát ve Zvolenu. Už během studií se Vladimír Fajnor zapojil do veřejného a politického života, politicky měl blízko k Milanu Hodžovi a angažoval se v evangelické církvi. Ve Zvoleně také vydával Zvolenské listy. V letech 1918–1919 byl ve Zvolenu županem, v letech 1919–1930 prezidentem soudní tabule (vrchního soudu) v Bratislavě a v letech 1931–1939 zastával post prvního prezidenta Nejvyššího soudu Československé republiky se sídlem v Brně, věnoval se zde civilní agendě.[1][2]
Vladimír Fajnor se podílel na kodifikaci slovenské právní terminologie, spolu s Adolfem Zátureckým vydali dvoudílný slovensko-maďarský právnický slovník (1921, 1923). Pro účely právnické výuky také zpracovali učebnici Nástin súkromného práva na Slovensku a Podkarpatské Rusi (1924) a sbírku zásadních rozhodnutí uherské královské Kurie a československého Nejvyššího soudu v soukromoprávní oblasti do roku 1926.[3] Fajnor také publikoval v dobových odborných časopisech, např. o dědickém právu. V letech 1920–1936 předsedal Jednotě právnické na Slovensku, byl členem Šafárikovy učené společnosti a v roce 1936 se stal profesorem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.[4][5]
Od září 1920 zastával post ministra unifikací v úřednické první vládě Jana Černého. Na tomto postu setrval do září 1921.[5][6] Do vlády se vrátil v samém závěru první republiky, kdy se stal v září 1938 ministrem spravedlnosti v první vládě Jana Syrového a portfolio zastával i krátce v následující druhé vládě Jana Syrového do října 1938. V druhé vládě Jana Syrového rovněž od 4. do 14. října 1938 působil i jako ministr unifikací.[7] Ještě v roce 1945 Vladimír Fajnor působil jako zástupce Československa při Stálém mezinárodním soudu v Haagu.[4]
Reference
- ↑ PRINC, Michal. Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy). Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-797-3. S. 228.
- ↑ BALÍK, Stanislav. Předsedové Nejvyššího soudu v letech 1918 až 1989 [online]. Nejvyšší soud České republiky [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ ZAVACKÁ, Katarína. Vladimír Fajnor. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 230–231.
- ↑ a b Fajnor, Vladimír, 1875-1952 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2012-10-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ a b Administrativní ministerstvo. Národní listy. Září 1920, roč. 60., čís. 256, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Vláda Jana Černého I. (15.09.1920 - 26.09.1921) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-02]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 598–605.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Fajnor na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Fajnor
- Vladimír Fajnor v Biografickém slovníku českých zemí
První vláda Jana Černého* | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | Jan Černý (jmenován 15. září 1920, nestraník) | ||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 15. září 1920 | Jan Černý (ministr vnitra) • Edvard Beneš (ministr zahraničí) • Karel Engliš (pověřen správou financí do 21. března 1921) • Josef Šusta (ministr školství a národní osvěty) • Otakar Husák (ministr národní obrany) • Augustin Popelka (ministr spravedlnosti) • Rudolf Hotowetz (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Václav Burger (ministr železnic) • Vladislav Brdlík (ministr zemědělství) • Josef Gruber (ministr sociální péče) • Ladislav Prokop Procházka (ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Maxmilián Fatka (ministr pošt a telegrafů) • Vladimír Fajnor (ministr unifikací) • Martin Mičura (ministr pro správu Slovenska) • Leopold Průša (ministr pro zásobování lidu do 24. ledna 1921) • Rudolf Hotowetz (správce ministerstva pro zahraniční obchod) | ||||||||||||
Členové jmenovaní později |
| ||||||||||||
* První úřednická vláda během období první republiky. Kurzivou jsou označení politici pověření vedením daného rezortu. |
První vláda Jana Syrového* / vláda obrany republiky | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Syrový (jmenován 22. září 1938, ministr národní obrany) |
Členové v den jmenování vlády 22. září 1938 | Kamil Krofta (ministr zahraničí) • Jan Černý (ministr vnitra) Josef Kalfus (ministr financí) • Engelbert Šubert (ministr školství a národní osvěty) • Vladimír Fajnor (ministr spravedlnosti) • Jan Janáček (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Jindřich Kamenický (ministr železnic) • František Nosál (ministr veřejných prací) • Eduard Reich (ministr zemědělství) • Bedřich Horák (ministr sociální péče) • Stanislav Mentl (ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Karel Dunovský (ministr pošt a telegrafů) • Josef Fritz (ministr unifikací) • Hugo Vavrečka (bez portfeje) • Stanislav Bukovský (bez portfeje) • Petr Zenkl (bez portfeje) • Imrich Karvaš (bez portfeje) • Matúš Černák (bez portfeje) |
23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. 30. září 1938 byla československé vládě doručena Mnichovská dohoda. |
Druhá vláda Jana Syrového | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Syrový (jmenován 4. října 1938, ministr národní obrany) |
Členové v den jmenování vlády 4. října 1938 | František Chvalkovský (ministr zahraničí) • Jan Černý (ministr vnitra) Josef Kalfus (ministr financí) • Stanislav Bukovský (bez portfeje, pověřen řízením ministr školství a národní osvěty) • Vladimír Fajnor (ministr spravedlnosti) • Imrich Karvaš (ministr průmyslu, obchodu a živností) • Vladimír Kajdoš (ministr železnic, ministr pošt a telegrafů) • Karel Husárek (ministr veřejných prací) • Ladislav Karel Feierabend (ministr zemědělství, od 14. října 1938 ministr unifikací)¹ • Petr Zenkl (ministr sociální péče, ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy) • Vladimír Fajnor (ministr unifikací)¹ • Hugo Vavrečka (bez portfeje, propaganda) • Ivan Párkányi (bez portfeje, pro záležitosti Podkarpatské Rusi do 14. října 1938)¹ |
¹14. října 1938 vystřídal Vladimíra Fajnora ve vedení ministerstev spravedlnosti a unifikaci Ladislav Karel Feierabend, zároveň vládu opustil ministr bez portfeje Ivan Párkányi. |
Ministři spravedlnosti Československa | |
---|---|
Ministři spravedlnosti první československé republiky (1918–1938) | František Soukup • František Veselý • Alfréd Meissner • Augustin Popelka • Josef Dolanský • Karel Viškovský • Jiří Haussmann • Robert Mayr-Harting • Alfréd Meissner • Ivan Dérer • Vladimír Fajnor • Ladislav Karel Feierabend |
Za protektorátu (1939–1945) | |
V letech (1945–1968) |