Viktor Felber

Prof. Ing. Dr. Viktor Felber
Narození11. října 1880
Svitavy
Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. června 1942 (ve věku 61 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven
VzděláníCísařská a královská česká vysoká škola technická v Praze
Deutsche Technische Hochschule in Prag
Povolánímechanik
vysokoškolský pedagog
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
TitulProf. Ing. Dr.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Felber (11. října 1880, Svitavy[1] – 1. června 1942, Praha[2]) byl profesorem technické mechaniky a termomechaniky na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1930 – 1931 byl rektorem ČVUT. V době druhé světové války byl členem Národně revolučního výboru inteligence. V roce 1942 byl zatčen a popraven.

Život

Oznámení rozsudku, Vl. Vančura, V. a J. Felber a další (LN, 3. 6. 1942)

Narodil se v rodině železničního úředníka ve Svitavách. Rodina se přestěhovala do Prahy, kde Viktor maturoval na karlínské reálce v roce 1898. Pak studoval strojní inženýrství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. V roce 1900–1901 současně studoval mimořádně matematiku na Německé technice. Studium ukončil v roce 1902 státní zkouškou s vyznamenáním.

Po ukončení studia absolvoval studijní cestu do Francie a pak krátce pracoval ve firmě Breitfeld-Daněk. V roce 1903 obhájil disertační práci Teorie a konstruktivní návrh rotační pumpy a stal se tak prvním doktorem technických věd v Čechách. V akademickém roce 1903/04 nastoupil na techniku jako asistent prof. Josefa Sasky. V roce 1908 se habilitoval pro obor technická mechanika a v roce 1911 byl jmenován mimořádným profesorem. V roce 1919 pak řádným profesorem mechaniky a termomechaniky. V roce 1920/1921 zastával funkci děkana Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství,; v roce 1930–1931 byl rektorem ČVUT.[3] Pro svou náročnost se dostával do konfliktů se studenty i s akademickými institucemi. Proto podal v roce 1935 žádost o předčasné penzionování, kterému bylo vyhověno.[4]

V době nacistické okupace se zapojil do činnosti Národně revolučního výboru inteligence. Činnost výboru byla prozrazena a prof. Felber byl spolu se synem Juliem Felberem (1908–1942) zatčen 11. května 1942. Krátce na to, 1. června 1942, byli oba popraveni na Kobyliské střelnici (ve stejný den, jako Vladislav Vančura).[5]

Na jeho počest je udělována Felberova medaile – nejvyšší vyznamenání udělované Českým vysokým učením technickým v Praze [6].

Dílo

Viktor Felber byl autor řady odborných publikací, zejména z oborů technické mechaniky a hydrauliky. Jeho prvními tiskem vydanými díly byly publikace Pojem mechanické práce a jeho význam v mechanice (Historicko-kritická studie, Na pamět osmdesátiletého trv. tohoto pojmu) a studie Základní pojmy mechaniky a její empirický základ, které vydal vlastním nákladem v roce 1907.

Ještě v roce 1951 vydalo Technicko-vědecké vydavatelství jeho publikaci Mechanika hmotného bodu s úvodem do vektorového počtu : technická mechanika.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1874-1882 ve Svitavách, sign. M-30 5528, ukn. 9408, str.252. Dostupné online
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 43
  3. ↑ Česká liga proti bolševismu ustavena. Pestrý týden. 20. 12. 1930, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ foto+text (dostupné v NK ČR). Lidové noviny. 11. 10. 1940, s. 4. Dostupné online. 
  5. ↑ Rozsudkem stanného soudu.... Lidové noviny. 3. 6. 1942, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ Statut Felberovy medaile. www.fd.cvut.cz [online]. [cit. 2012-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-22. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Felber na Wikimedia Commons
  • Autor Viktor Felber ve Wikizdrojích
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viktor Felber
  • Viktor Felber[nedostupný zdroj] na stránkéch ČVUT
  • BOHÁČOVÁ, Eva; KULIŠ, Zdeněk. Vzpomínka na naše předchůdce: Prof. Ing. Dr. Viktor FELBER. S. 151–152. Bulletin of applied mechanics [online]. 2005 [cit. 2012-12-26]. Roč. 1, čís. 3, s. 151–152. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28. ISSN 1801-1217. 
Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Autoritní data Editovat na Wikidatech