Tridentsko-Horní Adiže
| Tridentsko-Horní Adiže/Jižní Tyrolsko Trentino-Alto Adige Trentino-Südtirol | |
|---|---|
 Pohled na hlavní město oblasti Trento | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Trident |
| Souřadnice | 46°23′ s. š., 11°25′ v. d. |
| Rozloha | 13 606,9 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 055 934 (2015[1]) |
| Hustota zalidnění | 77,6 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát | Itálie Itálie |
| Nadřazený celek | Itálie Itálie |
| Druh celku | region |
| Podřízené celky | 2 provincie (Bolzano, Trento) 326 obcí |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | IT-32 |
| NUTS | ITD1 / ITD2 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tridentsko-Horní Adiže nebo Tridentsko-Jižní Tyrolsko (italsky Trentino-Alto Adige, německy Trentino-Südtirol, ladinsky Trentin-Adesc Aut/Trentin-Südtirol, mezi lety 1919 až 1947 italsky Venezia Tridentina) je autonomní region v severní Itálii.[2] Sousedí na severozápadě se Švýcarskem, na severu s Rakouskem, na jihozápadě s Lombardií a na východě a jihovýchodě s Benátskem. Ve své hornaté části je kraj poměrně řídce osídlen, většina obyvatel žije v údolí řeky Adiže. K regionu patří také malá severní část Gardského jezera s městem Riva del Garda. Hlavními ekonomickými zdroji obyvatel jsou turistika, obchodování, pěstování vinné révy a ovoce (zejména jablek), některá průmyslová odvětví a výroba elektřiny v hydroelektrárnách.
Historie
V oblasti žili původně Rétové, v 5. století před naším letopočtem přišli Keltové. Od 3. století před naším letopočtem začali do regionu pronikat Římané. Po pádu Římského impéria přišli do oblasti Gótové, následovali Langobardi a Frankové. Mezi 11. a 13. stoletím náležela severní část regionu pod správu biskupství v Brixenu, zatímco jižní část spravoval biskup z Trenta. Ve druhé polovině 14. století ovládli kraj Habsburkové. V roce 1918 se stal součástí Italského království.
Geografie
Většinu území tvoří hornatá krajina. Severní oblast pokrývají Jižní Alpy, na východě se rozkládají Dolomity. V severozápadní části leží Ötztalské Alpy, respektive Alpi Venoste, na západě leží pohoří Ortles s nejvyšším vrcholem Ortler (3 905 m) a na jihozápadě se rozkládá skupina Brenta. Nad Dolomity, na severovýchodě leží Zillertalské Alpy, jihovýchodně od pohoří leží údolí Val Pusteria. Středem kraje protéká řeka Adiže. V kraji se nachází řada jezer ledovcového původu.[3]
Územní uspořádání
Kraj se dělí na dvě provincie: Trident (Trento) a Bolzano (Bozen). Na rozdíl od ostatních italských autonomních oblastí mají vlastní autonomii i obě provincie. Území moderní autonomní oblasti bylo do roku 1918 součástí Rakouska-Uherska, v jehož rámci tvořilo nejjižnější část rakouské korunní země Tyrolska. Název je odvozen od řeky Adiže. Hlavním městem je Trento (Trident).[4]
Demografie
Region lze z etnického hlediska rozdělit na dvě části. Na severu, v oblasti Horní Adiže, má většinu (69 %) německy mluvící obyvatelstvo. Z historického hlediska se jedná o Jižní Tyrolsko, německy Südtirol. Uvedený procentní podíl obyvatel s německou rodnou řečí platí pro celou autonomní provincii Bolzano. Velká města oblasti, Bolzano a Merano, vykazují početné italské komunity, zatímco v menších obcích zcela převažují mluvčí němčiny (resp. tamějšího dialektu). Němčina je vedle italštiny úředním jazykem a názvy měst a obcí jsou dvojjazyčné. Žijí zde také lidé mluvící ladinštinou, jedním z původních románských jazyků. V jižní části kraje, Tridentsku, tvoří italsky mluvící obyvatelé více než 95 % populace.
Cestovní ruch
V celé oblasti Tridentsko-Horní Adiže panuje velmi významný cestovní ruch, a to jak v letním, tak v zimním období. Velký ekonomický přínos turistiky se do značné míry zakládá na popularitě této atraktivní oblasti v Německu, ale také v jiných zemích včetně Česka. Na základě příjmů místních obyvatel z pronájmu ubytovacích kapacit, restauračních služeb a prodeje zboží a služeb patří tato oblast k nejbohatším v celé Itálii. Má velmi dobře vyvinutou infrastrukturu, což platí i pro sousední Benátsko (Veneto). Jako příklad lze uvést dobré silnice a soustavu moderních silničních tunelů pod horským masivem po téměř celé délce západního břehu Gardského jezera, které se rozkládá jak v této oblasti, tak v sousedním Benátsku a Lombardii. V provincii Horní Adiže byly kromě moderní dálnice a silnic vybudovány mimo jiné nespočetné lanovky a vleky a další potřebné infrastrukturní kapacity pro zájemce o lyžování a další sporty v Dolomitech.
Hlavní centra regionu
Odkazy
Reference
- ↑ Popolazione residente al 1° Gennaio 2015 per età, sesso e stato civile [online]. Istat [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20. (italsky)
- ↑ LIŠČÁK, Vladimír; BOHÁČ, Pavel. Jména států a jejich územních částí (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). 4. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2009. 112 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86918-57-0. Kapitola Evropa, s. 13.
- ↑ PODHORSKÝ, M.: Itálie - sever. 3. vydání, Freitag a Berndt 2007. 208 s. ISBN 978-80-86236-12-4
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Trentino-Alto Adige, s. 15.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tridentsko-Horní Adiže na Wikimedia Commons - Trentino-Alto Adige
- Mapa oblasti
| Tridentsko-Horní Adiže · Obce v Autonomní provincii Bolzano-Jižním Tyrolsku | |
|---|---|
| Ahrntal • Aldein • Algund • Altrei • Andrian • Auer • Badia • Barbian • Bolzano • Brenner • Brixen • Bronzolo • Bruneck • Burgstall • Corvara • Deutschnofen • Eppan an der Weinstraße • Feldthurns • Franzensfeste • Freienfeld • Gais • Gargazon • Glurns • Graun im Vinschgau • Gsies • Hafling • Innichen • Jenesien • Kaltern an der Weinstraße • Karneid • Kastelbell-Tschars • Kastelruth • Kiens • Klausen • Kuens • Kurtatsch an der Weinstraße • Kurtinig an der Weinstraße • Laas • Laives • Lajen • Lana • Latsch • Laurein • La Val • Lüsen • Mals • Mareo • Margreid an der Weinstraße • Marling • Martell • Merano • Mölten • Montan • Moos in Passeier • Mühlbach • Mühlwald • Nals • Naturns • Natz-Schabs • Neumarkt • Niederdorf • Olang • Ortisei • Partschins • Percha • Pfalzen • Pfitsch • Plaus • Prad am Stilfser Joch • Prags • Prettau • Proveis • Rasen-Antholz • Ratschings • Riffian • Ritten • Rodeneck • Salorno • San Martin de Tor • Sand in Taufers • Santa Cristina Gherdëina • St Leonhard in Passeier • St Lorenzen • St Martin in Passeier • St Pankraz • Sarntal • Schenna • Schlanders • Schluderns • Schnals • Sëlva • Sexten • Sterzing • Stilfs • Taufers im Münstertal • Terenten • Terlan • Tiers • Tirol • Tisens • Toblach • Tramin an der Weinstraße • Truden im Naturpark • Tscherms • Ulten • Unsere Liebe Frau im Walde-St Felix • Vadena • Vahrn • Villanders • Villnöß • Vintl • Völs am Schlern • Vöran • Waidbruck • Welsberg-Taisten • Welschnofen | |
| Tridentsko-Horní Adiže • Obce v autonomní provincii Trento | |
|---|---|
| Ala • Albiano • Aldeno • Amblar • Andalo • Arco • Avio • Baselga di Piné • Bedollo • Bersone • Besenello • Bieno • Bleggio Inferiore • Bleggio Superiore • Bocenago • Bolbeno • Bondo • Bondone • Borgo Valsugana • Bosentino • Breguzzo • Brentonico • Bresimo • Brez • Brione • Caderzone • Cagnò • Calavino • Calceranica al Lago • Caldes • Caldonazzo • Calliano • Campitello di Fassa • Campodenno • Canal San Bovo • Canazei • Capriana • Carano • Carisolo • Carzano • Castel Condino • Castelfondo • Castello Tesino • Castello-Molina di Fiemme • Castelnuovo • Cavalese • Cavareno • Cavedago • Cavedine • Cavizzana • Cembra • Centa San Nicolò • Cimego • Cimone • Cinte Tesino • Cis • Civezzano • Cles • Cloz • Commezzadura • Condino • Coredo • Croviana • Cunevo • Daiano • Dambel • Daone • Darè • Denno • Dimaro • Don • Dorsino • Drena • Dro • Faedo • Fai della Paganella • Faver • Fiavè • Fiera di Primiero • Fierozzo • Flavon • Folgaria • Fondo • Fornace • Frassilongo • Garniga Terme • Giovo • Giustino • Grauno • Grigno • Grumes • Imer • Isera • Ivano-Fracena • Lardaro • Lasino • Lavarone • Lavis • Ledro • Levico Terme • Lisignago • Livo • Lomaso • Lona-Lases • Luserna • Malosco • Malè • Massimeno • Mazzin • Mezzana • Mezzano • Mezzocorona • Mezzolombardo • Moena • Molveno • Monclassico • Montagne • Mori • Nago-Torbole • Nanno • Nave San Rocco • Nogaredo • Nomi • Novaledo • Ospedaletto • Ossana • Padergnone • Palù del Fersina • Panchià • Peio • Pellizzano • Pelugo • Pergine Valsugana • Pieve Tesino • Pieve di Bono • Pinzolo • Pomarolo • Pozza di Fassa • Praso • Predazzo • Preore • Prezzo • Rabbi • Revò • Riva del Garda • Romallo • Romeno • Roncegno • Ronchi Valsugana • Roncone • Ronzo-Chienis • Ronzone • Rovereto • Roverè della Luna • Ruffrè • Rumo • Sagron Mis • Samone • San Lorenzo in Banale • San Michele all'Adige • Sant'Orsola Terme • Sanzeno • Sarnonico • Scurelle • Segonzano • Sfruz • Siror • Smarano • Soraga • Sover • Spera • Spiazzo • Spormaggiore • Sporminore • Stenico • Storo • Strembo • Strigno • Taio • Tassullo • Telve • Telve di Sopra • Tenna • Tenno • Terlago • Terragnolo • Terres • Terzolas • Tesero • Tione di Trento • Ton • Tonadico • Torcegno • Trambileno • Transacqua • Trento • Tres • Tuenno • Valda • Valfloriana • Vallarsa • Varena • Vattaro • Vermiglio • Vervò • Vezzano • Vignola-Falesina • Vigo Rendena • Vigo di Fassa • Vigolo Vattaro • Villa Agnedo • Villa Lagarina • Villa Rendena • Volano • Zambana • Ziano di Fiemme • Zuclo | |
| Zaniklé obce | |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Geografie | Itálie
