Sylvesterův zákon setrvačnosti

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Sylvesterův zákon setrvačnosti je matematické tvrzení z oboru lineární algebry charakterizující vyjádření kvadratické formy diagonální maticí.

Znění věty

Pro každou kvadratickou formu f existuje báze, vůči které má f diagonální matici s prvky -1,0,1. Navíc, tato matice je, až na pořadí prvků, jednoznačná.

Důkaz

Existence

Buď A {\displaystyle A} matice formy f {\displaystyle f} . A je symetrická, takže existuje její spektrální rozklad A = Q Λ Q T {\displaystyle A=Q\Lambda Q^{T}} , kde Λ = d i a g ( λ 1 , λ 2 , , λ n ) {\displaystyle \Lambda ={\rm {diag(\lambda _{1},\lambda _{2},\dots ,\lambda _{n})}}} . Čili Λ = Q T A Q {\displaystyle \Lambda =Q^{T}AQ} je diagonalizace formy. Pro 1 , 1 {\displaystyle -1,1} na diagonále provedeme úpravu Λ Q T A Q Λ {\displaystyle \Lambda 'Q^{T}AQ\Lambda '} , kde Λ {\displaystyle \Lambda '} je diagonální matice s prvky Λ i i = | λ i | 1 / 2 {\displaystyle \Lambda '_{ii}=|\lambda _{i}|^{-1/2}} pro λ i 0 {\displaystyle \lambda _{i}\neq 0} a Λ i i = 0 {\displaystyle \Lambda '_{ii}=0} pro λ i = 0 {\displaystyle \lambda _{i}=0} .

Jednoznačnost

Nechť existují dvě různé diagonalizace D , D {\displaystyle D,D'} pro bázi B = { w 1 , w 2 , , w n } {\displaystyle B=\{w_{1},w_{2},\dots ,w_{n}\}} a B = { w 1 , w 2 , , w n } {\displaystyle B'=\{w'_{1},w'_{2},\dots ,w'_{n}\}} prostoru V {\displaystyle V} . Buď u V {\displaystyle u\in V} libovolné a nechť má souřadnice x = [ u ] B {\displaystyle x=[u]_{B}} a y = [ u ] B {\displaystyle y=[u]_{B'}} . Pak

f ( u ) = x T D x = x 1 2 + + x p 2 x p + 1 2 x q 2 + 0 x q + 1 2 + + 0 x n 2 {\displaystyle f(u)=x^{T}Dx=x_{1}^{2}+\dots +x_{p}^{2}-x_{p+1}^{2}-\dots -x_{q}^{2}+0x_{q+1}^{2}+\dots +0x_{n}^{2}} ,

f ( u ) = y T D y = y 1 2 + + y p 2 y p + 1 2 y q 2 + 0 y q + 1 2 + + 0 y n 2 {\displaystyle f(u)=y^{T}Dy=y_{1}^{2}+\dots +y_{p}^{2}-y_{p+1}^{2}-\dots -y_{q}^{2}+0y_{q+1}^{2}+\dots +0y_{n}^{2}} .

Platí q = t {\displaystyle q=t} , protože D = S T D S {\displaystyle D=S^{T}D'S} pro nějakou regulární S {\displaystyle S} . Proto D , D {\displaystyle D,D'} mají stejnou hodnost. Ukažme, že nutně p = s {\displaystyle p=s} . BÚNO nechť p > s {\displaystyle p>s} . Definujme prostory P = span ( w 1 , w 2 , , w p ) {\displaystyle P={\text{span}}(w_{1},w_{2},\dots ,w_{p})} a R = span ( w s + 1 , w s + 2 , , w n ) {\displaystyle R={\text{span}}(w'_{s+1},w'_{s+2},\dots ,w'_{n})} . Pak dim ( P R ) = dim P + dim R dim ( P + R ) p + ( n s ) n = p s 1 {\displaystyle {\text{dim}}(P\cap R)={\text{dim}}P+{\text{dim}}R-{\text{dim}}(P+R)\leq p+(n-s)-n=p-s\leq 1} .

Tedy existuje nenulový y P R {\displaystyle y\in P\cap R} a pro něj máme u = i = 1 p x i w i = j = s + 1 n y j w j {\displaystyle u=\sum _{i=1}^{p}x_{i}w_{i}=\sum _{j=s+1}^{n}y_{j}w'_{j}} z čehož dostaneme f ( u ) = x 1 2 + . . . + x p 2 > 0 {\displaystyle f(u)=x_{1}^{2}+...+x_{p}^{2}>0} a zároveň f ( u ) = y s + 1 2 . . . y t 2 0 {\displaystyle f(u)=-y_{s+1}^{2}-...-y_{t}^{2}\leq 0} , což je spor.