Staroslověnské písemnictví

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Staroslověnské písemnictví je nejstarší literatura na dnešním českém území. Vznik prvních staroslověnských písemných památek je datován do 9. století.

Počátky

Na dnešní české území pronikalo křesťanství jak ze západu (Západofranská říše, tak i z východu (Byzantská říše). Lidé neměli křesťanský jazyk.

Příchod věrozvěstů

Vládce Velké Moravy Rostislav potřeboval především nezávislou církevní organizaci. Roku proto požádal nejprve papeže, a když se odpovědi nedočkal, tak v roce 862 byzantského císaře Michaela III. o biskupa, který by Moravanům vyložil pravou víru ve srozumitelném jazyce. Císař však neposlal biskupa, ale dva učené bratry, diplomaty Konstantina a Metoděje. Tito bratři pocházeli ze Soluně, kde bylo podobné nářečí jako na Velké Moravě. Přesné datum, kdy v roce 863 na Moravu bratři skutečně přišli, není ze soudobých pramenů písemně doloženo. Podle tradice se tak stalo 11. května, podle dnešního kalendáře 24. května.

Význam příchodu věrozvěstů

Konstantin a Metoděj přinesli staroslověnštinu a písmo hlaholici. Tu sestavil Konstantin z malých písmen řecké abecedy. Příchod Konstantina a Metoděje měl hned několik významů: význam politický (proti germanizaci), význam náboženský (liturgie a biblické texty v rodném jazyce), význam literární (základy staroslověnského písemnictví).

Nejstarší díla věrozvěstů

Proglas – veršovaný předzpěv k překladu evangelií do staroslověnštiny, kde autor (pravděpodobně sám Konstantin Filozof, svatý Cyril) vysvětluje potřebu porozumění a vzdělání
Kyjevské listy – hlaholicí psaný zlomek opisu Misálu
Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákoník pro lid) – hlaholicí psaný první psaný právní spis ve staroslověnštině moravské redakce. Text je určen zejména laikům, tedy civilnímu obyvatelstvu. Vznikl v 2. polovině 9. století, o místě sepsání sice nepanuje zcela jednotný názor, ale místem vzniku je s nejvyšší mírou pravděpodobnosti mocenské centrum Velkomoravské říše.

Odkazy

Reference

Literatura

BALAJKA, Bohuš, et al. Přehledné dějiny literatury 1. 1. vyd. Praha: SPN, 1970. 464 s. S. 33–39.
CHALOUPKA, Otakar. Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti. 2. vyd. Praha: Kma, s. r. o., 2007. 1116 s. ISBN 978-80-7309-463-8. S. 886–888.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Staroslověnské písemnictví na Wikimedia Commons
Staroslověnské písemnictví na Velké Moravě a ve středověkých Čechách. Prostory společné paměti, 2017

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.