Pět prvků

Pět živlů (prvků)

Učení o pěti prvcích (čínsky v českém přepisu wu-sing, pchin-jinem Wǔ Xíng, znaky 五行) či pěti elementech, přesněji pěti živlech, je jedním ze základů nejen tradiční čínské medicíny, ale i jiných tradičních čínských disciplín, jako je feng-šuej, hudba, astrologie, vojenská strategie a bojová umění.

Pěti prvky jsou:[1]

  • – oheň (chuo)
  • – voda (šuej)
  • – dřevo (strom; mu)
  • – kov (ťin)
  • – zem (tchu)

Pět čínských živlů (prvků) působí ve dvou protichůdných směrech podle pravidla jin a jang, temna a světla, cyklu ničení a obrody.

  • V cyklu ničení voda hasí oheň, oheň taví kov (zlato), zlato ničí dřevo (les), dřevo prorůstá zemi, zem zasypává vodu.
  • V cyklu obrozování se z vody rodí les, z dřeva oheň, z ohně popel – zem, ze země se dobývá zlato, zlato se mění v tok (tekutinu).

Oba cykly regulují přírodu a jsou zdrojem její proměnlivosti.

Číňané považovali počet, číslo pět za ideální. Odpovídalo jí 5 světových stran, 5 ročních období, 5 planet, patero obilí, 5 druhů živých bytostí (živočichů), 5 tělesných orgánů, 5 barev, 5 chutí, 5 zvuků hudby, 5 ctností, 5 rysů charakteru, pět knih konfuciánství a několik set dalších sad. Veškeré činnosti se musely konat v souladu s harmonií wu-sing. Proto se např. oficiální oblečení měnilo v závislosti na ročních obdobích a provinilci byli popravovaní v době symbolické smrti podzimu.

Charakteristika prvků

Tradiční čínská medicína vnímá pět základních prvků jako síly, které vytváří další formy bytí. Prvky jsou chápány jako projev interakce mezi jinovou a jangovou složkou čchi, které předurčí charakter věcí. K jednotlivým prvkům jsou připisována nejen roční období a světové strany, ale také orgány, tkáně, chutě atd., dále také energie větru, tepla, vlhka, sucha a chladu. Mimo to prvky a jejich uspořádání vyjadřují i vztahy uvnitř organismu. Dále jsou schopny charakterizovat typy osobnosti, fyziologické i psychologické děje. Údajně také obsahují údaje o biorytmech na všech úrovních a vztahy mezi organismem a jeho okolím.[2]

Oheň

Oheň je silně jangové a horké povahy. Souvisí se vším, co je horké a stoupá nahoru a je základem pro tvorbu jangu. Jedinec ohně propojuje prvky v celek, do světa vnáší světlo, lásku a vědomí, má osobní kouzlo a je výřečný. Ohni patří jih, léto, teplo a horko a červená barva. Jeho čchi vstupuje do těla srdcem a vystupuje ušima. Proto je srdce považováno za hlavní jangovou energii těla. [2]

Voda

Voda je silně jinové povahy. Jedinci vody jsou filozofy a hledají pravdu. Jsou schopni odhalit tajemství a to, co je skryté a jsou kritičtí vůči tomu, co je. Vodě patří sever, zima, chlad a černá barva. Je vlhká a prosakuje směrem dolů. Její čchi do těla vstupuje přes ledviny a vychází skrz močovou rouru a konečník. Jelikož její čchi vstupuje do těla přes ledviny, jsou právě ony místem, kde je uchována životní esence. Její nemoci se dají poznat na úponech svalů a na kostech.[2]

Dřevo

Dřevo má jangovou a teplou povahu a stejně jako kořeny stromu proniká a roztahuje se okolím. Souvisí se vším slabým, křehkým, se vším, co se právě rodí a se vším, co má rostlinný charakter. Dřevo má podlouhlou formu a teplou přirozenost. Jedinci dřeva jsou nezávislí a inteligentní, snaží se překonat vlastní hranice a jsou průkopníky nových myšlenek. Dřevu připadá východ, jaro, vítr a modrozelená barva, jeho čchi vstupuje přes játra, která řídí stoupání jangové čchi a vychází očima. Čchi dřeva se soustředí v hlavě a nemoci, které způsobuje, jde poznat na šlachách a vazivu.[2]

Kov

Kov patří západu a podzimu a podléhá změnám. Čchi kovu vniká do plic a vychází nosem. Jelikož je čisté přirozenosti, mají i plíce a jejich čchi za úkol udržovat vnitřní čistotu těla. Pod kov také spadá kůže, která chrání tělo před vnějškem. Nemoci, které způsobuje, se projeví na zádech a dají se poznat na pokožce a ochlupení. Jedinec kovu chrání ctnosti a zásady. Dokáže rozlišit co je dobré, a co je špatné. Je to ten, kdo stanovuje normy, míry a morální hodnoty. [2]

Zem

Zem je jinové povahy, vyživuje a dává život. Ten, kdo je pod vlivem země, sjednocuje a vytváří vzájemné vztahy. Je schopen najít, co je nejdůležitější pro efektivní spolupráci, je přizpůsobivý a důvěryhodný. Zemi patří střed, vlhko a vyskytuje se ve všech ročních obdobích. Do těla vstupuje čchi vody přes slezinu a vychází ústy a její nemoci je projevují na kořeni jazyka. Jelikož má voda vyživovací funkci, má i čchi sleziny za úkol rozvádět do těla vyživující esence a regeneruje organismus. [2]

Odkazy

Reference

  1. Ando, Vladimír: Klasická čínská medicína, základy teorie. Nakladatelství Svítání. ISBN 80-86198-33-2
  2. a b c d e f RŮŽIČKA, Radomír. Učení o pěti prvcích. 2. vyd. Olomouc: Poznání, 2011. 172 s. ISBN 978-80-87419-07-6. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu pět prvků na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech