Nařízení Brusel I

Nařízení Brusel I
Nařízení Rady o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
Předpis státu	Evropský justiční prostor
Druh předpisu	nařízení
Číslo předpisu	Nařízení Rady (ES) č. 44/2001
Údaje
Schváleno	22. prosince 2000
Účinnost	1. března 2002 1. května 2004 1. července 2007
Zrušeno	10. leden 2015
Související předpisy
Bruselská úmluva Luganská úmluva
Oblast úpravy
mezinárodní právo soukromé

Nařízení Brusel I je právní akt Evropské unie, který stanovoval mezinárodní příslušnost soudů členských států Evropské unie a upravoval uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě.

Dne 20. prosince 2012 bylo v Úředním věstníku Evropské unie vyhlášeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), které zrušilo nařízení (ES) č. 44/2001. Nařízení (EU) č. 1215/2012 se používá od 10. ledna 2015, vyjma článků 75 a 76. S ohledem na skutečnost, že nařízení (EU) č. 1215/2012 je rekodifikací/přepracovaným zněním nařízení (EU) č. 44/2001, je většina původních pravidel nařízení Brusel I nadále platná, srovnávací tabulka je uvedena jako příloha III nového nařízení.

Systematika nařízení

• Preambule
• Kapitola I: Oblast působnosti (čl. 1)
• Kapitola II: Příslušnost (čl. 2 – 31)
  • Oddíl 1: Obecná ustanovení (čl. 2 – 4)
  • Oddíl 2: Zvláštní příslušnost (čl. 5 – 7)
  • Oddíl 3: Příslušnost ve věcech pojištění (čl. 8 – 14)
  • Oddíl 4: Příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv (čl. 15 – 17)
  • Oddíl 5: Příslušnost pro individuální pracovní smlouvy (čl. 18 – 21)
  • Oddíl 6: Výlučná příslušnost (čl. 22)
  • Oddíl 7: Ujednání o příslušnosti (čl. 23 – 24)
  • Oddíl 8: Přezkoumání příslušnosti a přípustnosti (čl. 25 – 26)
  • Oddíl 9: Překážka litispendence a závislá řízení (čl. 27 – 30)
  • Oddíl 10: Předběžná a zajišťovací opatření (čl. 31)
• Kapitola III: Uznávání a výkon (čl. 32 – 56)
  • Oddíl 1: Uznávání (čl. 33 – 37)
  • Oddíl 2: Výkon (čl. 38 – 52)
  • Oddíl 3: Společná ustanovení (čl. 53 – 56)
• Kapitola IV: Veřejné listiny a soudní smíry (čl. 57 – 58)
• Kapitola V: Obecná ustanovení (čl. 59 – 65)
• Kapitola VI: Přechodná ustanovení (čl. 66)
• Kapitola VII: Vztah k jiným nástrojům (čl. 67 – 72)
• Kapitola VIII: Závěrečná ustanovení (čl. 73 – 76)
• Přílohy I až VI

Závaznost

Nařízení Brusel I bylo závazné od:

• 1. března 2002 pro Belgii, Francii, Itálii, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Irsko, Spojené království, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Finsko, Rakousko, Švédsko^[1]
• 1. května 2004 pro Česko, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko, Slovinsko^[1]
• 1. ledna 2007 pro Bulharsko a Rumunsko^[1]
• 1. července 2007 pro Dánsko^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Nařízení Brusel I – nařízení Rady (ES) č. 44/2001
• HERBOCZKOVÁ, Jana. Nařízení Brusel I – mezinárodní pravomoc [online]. 2009 [cit. 2010-07-08]. Dostupné online. 
• KALIŠ, Roman. Nařízení Brusel I – uznání a výkon rozhodnutí [online]. 2009 [cit. 2010-07-08]. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Evropský justiční prostor v civilních otázkách
Bruselská úmluva • Nařízení Brusel I • Nařízení Brusel I bis • Nařízení Brusel II • Nařízení o evropském exekučním titulu • Nařízení o evropském platebním rozkazu • Nařízení o evropském řízení o drobných nárocích • Nařízení o insolvenčních řízeních • Nařízení Řím I • Nařízení Řím II • Římská úmluva