Minija

Minija
řeka u Kintů
Základní informace
Délka toku	213 km
Plocha povodí	2942,1 km²
Průměrný průtok	38,7 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	17010001[1]
Pramen
jezero Didovas 55°50′33″ s. š., 22°15′37″ v. d. 180 m n. m.
Ústí
Atmata 55°20′49″ s. š., 21°17′32″ v. d. 0,3 m n. m.
Protéká
Litva Litva (Klaipėdský, Telšiaiský kraj)
Úmoří, povodí
Baltské moře, Němen
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minija (vyslov [Minyja]) je řeka na západě Litvy (Klaipėdský, Telšiaiský kraj). Je dlouhá 213 km. Povodí má rozlohu 2980 km².

Průběh toku

Oficiální výtok je z jezera Didovas na Žemaitijské vysočině, hydrografický je z jezera Sydeklis (lit. Sydeklio ežeras) v okrese Telšiai, 14 km na jih od Telšů. Pokud by délka byla počítána z tohoto bodu, byla by délka toku 213 km, ale protože z jezera Sydeklis vytéká potok pod jménem Mava, další jeho pokračování mezi jezery Ilgis a Pluotinalis pod názvem Kliurkė, dále spojka mezi jezery Pluotinalis a Didovas vůbec nemá oficiální název (v Oficiální klasifikátoru litevských řek je označena pouze jako D-1, hydrologické pořadí: 17010002) a teprv od Didova jezera pod názvem Minija, činí oficiální délka řeky jen 201,8 km. Na horním toku jsou na ní peřeje. Až do soutoku s řekou Salantas teče převážně směrem západním, od tohoto soutoku u Kūlupėnů se stáčí směrem na jih a tento směr převažuje až do soutoku s Atmatou. Ústí zprava do pravého ramene Němenu Atmaty. (Němen totiž vytváří deltu (viz článek) a jedním z jeho ramen je Atmata).

Přítoky

V povodí Minije je přibližně 1360 vodních toků. Naprostá většina z nich je kratších než 30 km. Říční síť v povodí je velmi hustá, dosahuje 1,53 km/km². 51 % přítoků je levostranných.^[2]

• Levé:

• Pravé:

• Vodní kanál: Vilémův kanál – spojuje Miniji (zprava, 19 km od jejího ústí) s Kurským zálivem – přesněji s jeho vedlejším zálivem jménem Malkų įlanka v Klaipėdském přístavu.

Vodní režim

Zdroj vody je smíšený s převahou dešťového (55 % ročního průtoku), dále sněhového (22 % ročního průtoku) a nakonec spodní vody (23 % ročního průtoku). Jezernatost je pouze 0,6 % povodí, bažiny a slatiny tvoří 5,2 % povodí. Zalesněnost je 21 %.^[3] Nejvyšší průtoky jsou od října do dubna. Průměrný průtok ve vzdálenosti 93 km od ústí je 15,4 m³/s. Průměrný spád řeky je 0,084%. Led je na řece od prosince do března. Povodí řeky je na jih od soutoku s řekou Salantas nesymetrické (pro blízkost s mořem): převažují delší levé přítoky nad kratšími pravými přítoky. V řece je často napájen dobytek.

Využití

Na dolním toku je možná vodní doprava. Roku 1873 byla řeka Minija u vsi Lankupiai přímou vodní cestou spojena Vilémovým kanálem, (jinak také Klajpedským) s Klaipėdským přístavem přes záliv "Malkų įlanka" v Kurském zálivu (nyní přímo v Klajpedě). Na řece leží města Žarėnai, Kartena, Gargždai, Priekulė, Minija (ves).

Vodáctví

Podrobný popis vodácké trasy

Řeka je sjízdná pro vodáky v délce 178 km.

Delta Minije na mapě delty Němenu

DELTA NĚMENU Atmata Atmata Atšakėlė Aukštumala Aukštumalos protaka Bevardis Bevardė Briedžių Dumblė Kadaginis Kiemo Kniaupas Krokų Lanka Kubilių Kurský záliv Leitė Minija Minija Naikupė Pakalnė Pakalnė Pakalnė Palankys Záliv Prūsinė Purvalankis Ragininkų Rindos šaka Záliv Rindutė Rusnaitė Rusnė Rusnė (Němen) Rusnė Senoji Skirvytė Skatulė Skirvytė (Severnaja) Šakutė Záliv Šilinė Šventos Elenos Šyša Šyškrantė Tiesioji Tiesioji Trušių Ulmas Uostadvaris Duobelė Upaitis Vidujinė Vikis Vilkinė Vilkinės Vito Vorusnė Voryčia Vytinė Vytinės Uostas Zingelinė

L Řeka je propojena průlivem jménem Purvalankis s lagunovým jezerem jménem Krokų Lanka.
0 km Říční delta. Zde se řeka zprvu rozdvojuje: levé rameno míří do Atmaty, která sama je pravým ramenem delty Němenu.
Pravé rameno (řeky Minije) míří do zálivu Kniaupų nebo také Kniaupas v Kurském zálivu, přičemž se přibližně v polovině vzdálenosti opět rozděluje na dvě hlavní ramena a ještě několik menších ramen. Zleva: slepé rameno (menší); rameno jménem Bevardis (Bezejmenné), které se opět vlévá do Atmaty (jedno z hlavních); rameno jménem Upaitis, které někdy tradičně také ještě nese název Minija, vlévá se přímo do zálivu Kniaupų (další z hlavních ramen); (tato dvě hlavní ramena spolu se zálivem a ramenem Atmata ohraničují ostrov jménem Zingelinė sala); čtyři (až 6) další ramena (menší) – jejichž vody také plynou do zálivu Kniaupų – , z nichž některá se dále štěpí, některá jsou slepá.

Galerie

• 
  Most přes Miniji u obce Raguviškiai
• 
  Dva mosty mezi vesnicemi Ketvergiai a Šernai (Klaipėda)
• 
  Lávka přes Miniji na severním okraji Priekulė
• 
  Lávka přes Miniji mezi vesnicemi Lankupiai (okres Klaipėda) a Lankupiai (okres Šilutė)

Fauna

V řece jsou tyto druhy, v Litvě zařazené mezi přísně chráněné:

• Ostroretka stěhovavá Chondrostoma nasus

dále druhy, v Litvě zařazené mezi chráněné

• Pstruh obecný mořský Salmo trutta trutta
• Pstruh obecný potoční Salmo trutta fario
• Parma obecná Barbus barbus
• Podoustev říční Vimba vimba

dále druhy, v Litvě zařazené mezi chráněné podle bernské konvence:

• Mihule říční Lampetra fluviatilis
• Slunka stříbřitá Leucaspius delineatus
• Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus
• Hořavka duhová Rhodeus sericeus
• Sekavec písečný Cobitis taenia
• sekavčík zlatavý Sabanejewia aurata

další chráněné druhy:

• Vranka obecná Cottus gobio
• Losos obecný Salmo salar
• Vydra říční Lutra lutra
• Bobr evropský Castor fiber
• Vlk obecný Canis lupus

Jsou tu časté také lišky, psík mývalovitý, norek americký (Mustela vison).
V blízkém okolí řeky hnízdí tyto v Litvě chráněné druhy:

• Chřástal polní Crex crex
• Břehule říční Riparia riparia
• Ledňáček říční Alcedo atthis
• Včelojed lesní Pernis apivorus
• Luňák hnědý Milvus migrans
• Moták pochop Circus aeruginosus
• Poštolka obecná Falco tinnunculus
• Dudek chocholatý Upupa epops (u obce Cigonaliai.)
• Žluna zelená Picus viridis
• Skřivan lesní Lullula arborea
• Ťuhýk obecný Lanius collurio

Vyskytuje se (ale nehnízdí zde):

• Čáp černý Ciconia nigra

Zde jako v celé Litvě poměrně často hnízdí jinde méně častý Čáp bílý Ciconia ciconia.

Skloňování

• 1. p. Minija
• 2. p. Minije
• 3. p. Miniji
• 4. p. Miniji
• 5. p. Minijo!
• 6. p. (o) Miniji
• 7. p. Minijí

Minija je v češtině i v litevštině rodu ženského, číslo jednotné.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minija na litevské Wikipedii.

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Миния“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Minija na Wikimedia Commons
• vodácké trasy a servis (zaměřeno na řeku Minija) v litevštině
• Foto

Povodí Veivirže (přítok Minije) v Litvě
Nadřazené vodstvo, řeka (v závorce řád)	Atlantský oceán (-2) • Baltské moře (-1) • Kurský záliv (-1) • Atmata (0) • Němen (0) • Minija (1) • Veiviržas (2) • jezero Kapstatas
Přímé přítoky Veivirže (přítoky Němenu 3. řádu) (Levý-Pravý (řkm) )	Aisė P (9,9 km) • Ašva L (20,1 km) • Dievupis (jezero Kapstatas) • Dirsteika P (56,2 km) • Drobūkštis L (50,6 km) • Graužupis P (32,9 km) • Juodupis P (54,9 km) • Kastys P (46,9 km) • Krioklys L (47,3 km) • Kuisis L (24,6 km) • Liekna L (48,9 km) • Pintakis L (28,2 km) • Santakys L (22,2 km) • Senupelis L (27,6 km) • Šalpė L (31,1 km) • Šalteikė P (22,9 km) • Upita P (34,2 km)
Přítoky přítoků Veivirže (přítoky Němenu 4. řádu) (přítok které řeky) (Levý-Pravý (řkm) )	Burbeklis (Ašva) P (47,0 km) • Dumblė I (Aisė) P (17,6 km) • Dumblė II (Aisė) L (13,4 km) • Greižina (Ašva) P (4,3 km) • Gurnupelis (Ašva) P (21,6 km) • Juodupis (Graužupis) P (0,2 km) • Kesė (Ašva) L (45,4 km) • Pasausoji (Aisė) P (23,4 km) • Piaunė (Aisė) L (19,7 km) • Remaulė (Ašva) P (43,4 km) • Skiemuo (Upita) P (2,3 km) • Stigrė (Ašva) L (36,0 km) • Šaka (Ašva) P (39,1 km) • Šakos upelis (Aisė) P (3,8 km) • Šalpalė (Šalpė) L (26,2 km) • Šlūžmė (Upita) L (1,6 km) • Švėkšnalė (Ašva) P (15,6 km) • Telšina (Ašva) P (5,7 km) • Varginys (Ašva) L (40,1 km) • Vatina (Ašva) P (0,6 km) • Vyknešys (Ašva) P (46,1 km) • Vilnutis (Ašva) P (12,5 km) • Žvelesys (Ašva) L (16,5 km)
Přítoky Němenu 5. řádu v povodí Veivirže (přítok které řeky) (Levý-Pravý (řkm) )	Alsė (Švėkšnalė) L (6,9 km) • Balsė (Šlūžmė) P (3,2 km) • Graumena (Šalpalė) L (10,5 km) • Juodupis (Juodupis) L (1,4 km) • Juodupys (Stigrė) L (3,8 km) • Kūlupelis (Šaka) P (1,6 km) • Lunguris (Šalpalė) L (21,4 km) • Pakalys (Švėkšnalė) L (5,6 km) • Purlė (Šalpalė) P (13,6 km) • Skardupis (Švėkšnalė) L (10,7 km) • Surkupis (Žvelesys) L (1,1 km) • Šilupis (Šlūžmė) L (4,1 km) • Trišakis (Šaka) L (1,3 km) • Tverupis (Dumblė I) P (1,7 km) • Vytautalis (Šalpalė) L (1,2 km)
Přítoky Němenu 6. řádu v povodí Veivirže (přítok které řeky) (Levý-Pravý (řkm) )	Girnupalis (Graumena) L (14,2 km) • Judrė (Graumena) P (5,7 km) • Kalapis (Graumena) P (3,3 km) • Kerupis (Graumena) L (12,1 km) • Piaunys (Pakalys) P (1,5 km)
Přítoky Němenu 7. řádu v povodí Veivirže (přítok které řeky) (Levý-Pravý (řkm) )	Kidulupis (Judrė) L (5,4 km) • Krioklys (Judrė) P (15,5 km) • Vydeika (Judrė) P (12,1 km)