Maar

v popředí maary vulkanického pole Ukinrek na Aljašce

Maar nebo explozivní kráter či výbušné hrdlo je zvláštní forma sopečného kráteru s nízkým reliéfem, vytvořená při freatomagmatické erupci[p 1] zapříčiněné kontaktem podpovrchových vod s vystupujícím magmatem. Erupce bývá zpravidla (z pohledu geologického času) jediná a později se v místě neopakuje. Okraje kráteru často obsahují fragmenty vulkanitů pocházejících z diatrémy pod maarem. Kontaktem magmatu s vodou dochází ke vzniku plynů, které začnou generovat extrémní tlak na nadloží. Při přesažení meze pevnosti nadložních hornin dochází k explozi, během které dojde k rychlému uvolnění vzniklého napětí a rozmetání nadloží do širokého okolí.

Maary jsou mělké a mají plochá dna. Průměr dna bývá od jednoho do 200 m, hloubka do 20 m. Většinou bývají zalité vodou a tak tvoří menší jezera. Diatrémy, které se nacházejí pod nimi, mohou dosahovat hloubky až několika stovek metrů.

V Česku je jedním z nejzachovalejších maarů Písečný vrch u Bečova (okr. Most). Velký výskyt maarů je v Německu v regionu Eifel, na západě USA, ale vyskytují se i v jiných vulkanických oblastech světa. V jižní Africe je jejich výplň často matečnou horninou diamantů. Na Slovensku se nachází pozdně třetihorní maary v pohoří Cerová vrchovina. Jejich výskyt na zemském povrchu je velice četný. Největší známý maar na Zemi je Devil Mountain Maar Lake.[1]

Obrazová galerie

  • Dauner Maaren, Německo
    Dauner Maaren, Německo
  • Ukinrek vznikl během desetidenní erupce v roce 1977
    Ukinrek vznikl během desetidenní erupce v roce 1977

Odkazy

Poznámky

  1. Erupce, při které se vystupující magma dostává do interakce s vodou. Voda se přeměňuje na kontaktu v páru, ta expanduje, což vede k silně explosivním erupcím.

Reference

  1. http://geology.com/stories/13/maar/

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu maar na Wikimedia Commons
Druhy jezer
Podle způsobu vzniku
tektonické (riftové • reliktní • vrásné • kryptoexplozivní) • sopečné (kráterové • kalderové • hrazené lávovými proudy • maar) • ledovcové (proglaciální • evorzní • karovémorénovérinové • fjordové • oka) • sesuvovétermokrasové (alasové • pingové) • říční (erozní • meandrovédeltovétůň) • pobřežní (limanovélagunové)eolické (přesypové • deflační) • meteoritickékrasové (poljové • závrtové • solné) • organogenní (rašelinné • korálové • bobří) • antropogenní
Podle obsahu organických látek
dystrofní • eutrofní • polytrofní • hypertrofní • mezotrofní • oligotrofní • saprotrofní
Podle obsahu neorganických látek
hořkésladkovodníslané • brakické • smíšené
Podle přítoku a odtoku vody
průtočné • bezodtoké • bezpřítokové • s podzemním odtokem
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • PSH: 4527
  • GND: 4132939-9
  • LCCN: sh93003273
  • NLI: 987007558599005171