Letenská vodárenská věž

Letenská vodárenská věž
Základní informace
Architekt	Jindřich Fialka
Výstavba	1887–1888
Přestavba	2016–2018 (rekonstrukce)
Současný majitel	Praha 7
Poloha
Adresa	Bubeneč, Česko Česko
Ulice	Na výšinách
Souřadnice	50°6′0,62″ s. š., 14°25′11,55″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	41535/1-2168 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letenská vodárenská věž nebo také Letenská vodárna je 38,3^[1] metrů vysoká pětipodlažní vodárenská stavba postavená v novorenesančním slohu, která se nachází v Praze-Bubenči na Letné nedaleko od fotbalového stadionu Sparty Praha na adrese Korunovační 1000/3, Na výšinách 1000/1. Objekt v současnosti slouží jako knihovna, mateřská školka, prostor pro klubovny a v nejvyšším patře je také společenský sál. Stanová střecha oplývá vikýři, na špičce střechy je v nástavbě umístěn hodinový stroj. V posledním patře se nachází vnější ochoz umístěný na krakorcích.

Historie

Stavba pochází z roku 1887 až 1888 a byla vybudována podle návrhu architekta a městského inženýra Jindřicha Fialky.^[2]

Věž s přilehlou vodárnou původně zásobovala vodou část Holešovic a Bubenče. Svému účelu přestala sloužit po 25 letech, již v roce 1913. Posléze byla přestavěna na bytový objekt s tím, že přilehlá strojovna, vodojem a další provozní budovy byly zbourány. K celkové demolici někdejších budov vodárny kromě věže samotné došlo až v 80. letech 20. století^[3] poté, co byly ponechány bez patřičné péče. Na jejich místě vystavěn dům mládeže a mateřská školka.

V současné době pozůstalý objekt věže s přistavěným domem dětí slouží dětem a mládeži, nachází se zde klubovny, výtvarné ateliéry a čajovna. Jen přilehlé uličce mezi Molochovem a věží zůstalo jméno „U letenské vodárny“.

Mezi listopadem 2016 až květnem 2018 probíhala rekonstrukce věže investovaná Prahou 7 podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti. Proběhla citlivá obnova věže i jejího okolí, jež nebylo v dobrém stavu. V nejvyšším patře věže kde byla původně nádrž vznikl společenský sál s přístupem na ochoz, kde přibyl periskop.^[4] V úrovni pod sálem, která původně sloužila pro hlavního topiče vznikla knihovna. V zbývajících dolních prostorech vznikly prostory různých kluboven. Nové prostory získala také zdejší mateřská škola.^[1] Fasáda získala původní pískovcovou barvu. Rekonstrukce vyšla na 62 milionů korun, z čehož 61 % (38 milionů) pokryly dotace od hl. m. Prahy a také z Evropské unie.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. s. 16 - 17.
• STAŇKOVÁ, Jaroslava, ŠTURSA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Pražská architektura: významné stavby jedenácti století. Vyd. 1. [Praha: s.n.], ©1991. 355 s. ISBN 80-900209-6-8.

Související články

• Letná

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letenská vodárenská věž na Wikimedia Commons
• Pražské vodárenské věže: Praha - Bubeneč Archivováno 29. 9. 2017 na Wayback Machine.
• Hrady.cz
• Turistika.cz
• AtlasČeska.cz
• Unas.cz Archivováno 9. 10. 2009 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.