Kyselina laurová

Kyselina laurová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevkyselina dodekanová
Triviální názevkyselina laurová,
Acidum lauricum (lat.)
Funkční vzorecCH3[CH2]10COOH
Sumární vzorecC12H24O2
Vzhledbílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS143-07-7
Vlastnosti
Molární hmotnost200,317 76 g/mol
Teplota tání44–46 °C
Teplota varu298,9 °C
Hustota0,880 g/cm³ (pevná látka)
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina laurová (kyselina dodekanová, dříve též kyselina laurinová) je nasycená mastná kyselina se vzorcem CH3[CH2]10COOH . Je hlavní složkou palmojádrového a kokosového oleje, v ostatních rostlinných tucích je obsažena v podstatně menším množství. Je též obsažena v mléčném tuku (5,8 % v tuku lidského mléka, 2,2 % v kravském a 4,5 % v kozím)[zdroj?]. V čistém stavu je to pevná, sypká látka bílé barvy, pachem připomínající mýdlo.

Použití

I když je v čistém stavu lehce dráždivá na sliznice, toxicita kyseliny laurové je velmi nízká. Jsou z ní vyráběny saponáty používané ve většině šamponů a tekutých mýdel. Nejčastěji používaným derivátem je laurylsulfát sodný.[2]

Kyselina laurová je známa tím, že urychluje reakce.

Jelikož je kyselina laurová levná, stabilní, netoxická a dobře se s ní pracuje, bývá používána ke studiu vlivu různých látek na snížení bodu tuhnutí.

Její redukcí získáme alkohol 1-dodekanol.

Fyzikální vlastnosti

Stabilita

Za běžných podmínek stabilní, hořlavá, nekompatibilní se zásadami, oxidačními a redukčními činidly. Při zahřívání se nejprve taví a odpařuje, pouze při styku s oxidačními činidly se může vznítit přímo.

Přeprava látky

Bezpečná pro dopravu vzduchem, po vodě i po zemi. Může způsobit popáleniny.

Reference

  1. ↑ a b Lauric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ David J. Anneken, Sabine Both, Ralf Christoph, Georg Fieg, Udo Steinberner, Alfred Westfechtel "Fatty Acids" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry 2006, Wiley-VCH, Weinheim. DOI:10.1002/14356007.a10_245.pub2Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

Externí odkazy

monokarboxylové kyseliny
monokarboxylové nasycené kyseliny
kyselina mravenčí (HCOOH) • kyselina octová (CH3COOH) • kyselina propionová (C2H5COOH) • kyselina máselná (C3H7COOH) • kyselina valerová (C4H9COOH) • kyselina 3-methylbutanová (isovalerová) (CH3CH(CH3)CH2COOH) • kyselina kapronová (C5H11COOH) • kyselina enanthová (C6H13COOH) • kyselina kaprylová (C7H15COOH) • kyselina pelargonová (C8H17COOH) • kyselina kaprinová (C9H19COOH) • kyselina undecylová (C10H21COOH) • kyselina laurová (C11H23COOH) • kyselina tridecylová (C12H25COOH) • kyselina myristová (C13H27COOH) • kyselina pentadecylová (C14H29COOH) • kyselina palmitová (C15H31COOH) • kyselina heptadekanová (C16H33COOH) • kyselina stearová (C17H35COOH) • kyselina nonadecylová (C18H37COOH) • kyselina arachidová (C19H39COOH) • kyselina behenová (C21H43COOH) • kyselina lignocerová (C23H47COOH)
mononenasycené monokarboxylové kyseliny
kyselina akrylová (C2H3COOH) • kyselina methakrylová (C3H5COOH) • kyselina krotonová (C3H6COOH) • kyselina trans-3-methyl-2-hexenová (C6H11COOH) kyselina palmitoolejová (C15H29COOH) • kyselina olejová (C17H33COOH) • kyselina elaidová (C17H33COOH) • kyselina ricinolejová (C7H13(OH)C10H19COOH) • kyselina eikosenová (C19H35COOH) • kyselina eruková (C21H41COOH) • kyselina nervonová (C23H45COOH)
polynenasycené monokarboxylové kyseliny
kyselina linolová (C17H31COOH) • kyselina linolenová (C17H29COOH) • kyselina alfa-eleostearová (C17H29COOH) • kyselina arachidonová (C19H31COOH) • kyselina eikosapentaenová (C19H29COOH) • kyselina klupadonová (dokosapentaenová) (C21H33COOH) • kyselina dokosahexaenová (C21H31COOH)
aromatické monokarboxylové kyseliny
kyselina acetyloctová (CH3COCH2COOH)
dikarboxylové kyseliny • hydroxykyseliny
Autoritní data Editovat na Wikidatech