Helena Znojemská

Helena Znojemská
kněžna polská
Portrét
Doba vlády1177–1194
Titulymanželka knížete celého Polska, kněžna krakovská, sandoměřská a mazovská
Narození1141?
Úmrtí1202 - 1206
PředchůdceEudoxia Kyjevská
Lucie z Rujány
ManželKazimír II. Spravedlivý
PotomciLešek I. Bílý
Konrád I. Mazovský
Adléta
RodPřemyslovci
DynastiePiastovci
OtecKonrád II. Znojemský
MatkaMarie Srbská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena Znojemská (1141? – 19. červen mezi lety 1202/1206[1]) byla manželka knížete celého Polska Kazimíra II. Spravedlivého, krakovská a sandoměřská kněžna zřejmě v letech 1161–1194, mazovská kněžna v letech 1186–1194, regentka v Krakově, Sandoměři a Mazovsku za své nezletilé syny Leška Bílého a Konráda Mazovského v letech 1194–1199/1200.

Život

Kazimír II. s Helenou a synem Boleslavem ve Vislici

Helena byla dcerou údělného knížete Konráda II. Znojemského z rodu Přemyslovců a Marie, dcery srbského župana Uroše Bílého. Polský diplomat a historik Jan Długosz přišel s hypotézou, že Helena byla dcerou haličského knížete, z kroniky Wincenta Kadłubka ovšem jednoznačně vyplývá, že starším bratrem polské kněžny byl český kníže Konrád II. Ota[2]. Přesné datum sňatku Heleny s nejmladším synem Boleslava Křivoústého Kazimírem II. je nejisté. Uvažuje se o rozmezí let 1160 až 1165. V manželství se narodilo sedm dětí, z toho pět synů.

Kazimír zemřel 5. května 1194, snad v důsledku srdečního selhání[3]. Jejich dva přeživší synové však byli ještě nezletilí. Regentské vlády v Malopolsku a Mazovsku se ujala Helena spolu s krakovským biskupem Fulkem a krakovským vévodou Mikulášem. Začaly však krvavé boje mezi Kazimírovými syny a jeho starším bratrem, Měškem III. Starým, které trvaly až do roku 1198, kdy se regentka Helena s Měškem III. dohodla. Měšek měl získat Krakov, synové Kazimíra Kujavsko.

Silný politický takt a inteligenci kněžny Heleny oceňuje ve své kronice i Wincent Kadłubka, který ji jistě znal osobně. Razila vlastní mince s nápisem ALENA DVCTRIX. Helena Znojemská zemřela mezi lety 1202 a 1206. Jan Długosz tvrdí, že žila ještě v roce 1211, což ovšem zpochybnil už O. Balzer[4].

Potomci

Ze svazku Kazimíra II. a Heleny se narodilo sedm dětí:

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Konrád I. Brněnský
 
 
 
 
 
 
 
Litold Znojemský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Virpirka z Tenglingu
 
 
 
 
 
 
 
Konrád II. Znojemský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Leopold II. Babenberský
 
 
 
 
 
 
 
Ida Babenberská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ida z Formbachu
 
 
 
 
 
 
 
Helena Znojemská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vukan
 
 
 
 
 
 
 
Uroš I. Bílý
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Srbská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena znojemska na polské Wikipedii.

  1. K. Jasiński. Rodowód pierwszych Piastów. Poznań, 2004. S. 266–268. Také: J. Grabowski. Dynastia Piastów mazowieckich. Kraków. 2012. S. 431.
  2. K. Jasiński. S. 266
  3. R. Róg. Polscy królobójcy. Warszawa, 1994. S. 27.
  4. O. Balzer. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 327.

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 1081955899
  • VIAF: 153145542411696640564