Arado Ar 80

Arado Ar 80
Arado Ar 80 V3 (D-IPBN)
Arado Ar 80 V3 (D-IPBN)
Určenístíhací letoun
PůvodNěmecká říše
VýrobceArado
Šéfkonstruktéring. Walter Blume
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arado Ar 80 byl německý jednomotorový jednoplošný stíhací letoun z období před druhou světovou válkou.

Vývoj

Arado Ar 80 vznikl na základě soutěže vyhlášené Luftwaffenführungsstabem v roce 1934 na projekt jednomístného celokovového stíhacího jednoplošníku. Tým Ing. Blumeho ve firmě Arado, který neměl zkušenosti se stavbou kovových letadel se zatahovacím podvozkem, předpokládal, že snížení výkonů způsobené pevným podvozkem vykompenzuje jeho nižší hmotností. Použitím křídla ve tvaru W navíc zkrátil délku podvozkové nohy. Aerodynamický odpor podvozku byl vykompenzován kapotáží. Vlivem nesprávného hmotnostního výpočtu však nakonec prakticky k žádné úspoře hmotnosti nedošlo.

První prototyp Ar 80 V1 měl instalovanou pohonnou jednotku Rolls-Royce Kestrel VI demontovanou z prototypu Arado Ar 67a. Premiérový let vykonal na jaře 1935. Během jednoho z prvních testovacích letů však ztratil pilot kontrolu nad strojem, který se z malé výšky zřítil.

V tomto období již byl dokončen druhý prototyp Ar 80 V2 (D-ILOH), který čekal na dodávku motoru Junkers Jumo 210, který měl být standardem pro sériovou produkci. Z důvodu havárie prvního vyrobeného stroje došlo k rychlým konstrukčním úpravám umožňujícím dočasné zabudování dalšího motoru Kestrel o vzletovém výkonu 511 kW opatřeným dřevěnou dvoulistou stavitelnou vrtulí. Hmotnost prázdného letounu tím vzrostla o 16 % a znatelně se tak projevoval nedostatečný výkon pohonné jednotky. Hodnoty odporu vzduchu byly navíc vyšší oproti předpokládaným a druhý prototyp ve výšce 4 000 m dosahoval maximální rychlosti pouze 410 km/h. Motor Junkers Jumo 210 C byl do druhého prototypu zabudován až v roce 1936, což zlepšilo výkony jen ve vyšších hladinách letu. Testy prováděné v Erprobungsstelle Travemünde a následně v Rechlinu poukázaly na slabé výkony stroje a společnost Arado dostala negativní posudek týkající se dalšího vývoje Ar 80.

Stavba třetího prototypu Ar 80 V3 (D-IPBN) byla zastavena a původní křídlo ve tvaru písmene W bylo nahrazeno křídlem klasickým s malým kladným vzepětím s přímou náběžnou a odtokovou hranou. Tento letoun byl od počátku vybaven dvanáctiválcovým, kapalinou chlazeným, motorem Jumo 210 C s pevnou dvoulistou vrtulí. Po zakončení vývojových prací byl třetí prototyp dodatečně vybaven kabinou pozorovatele a v této konfiguraci sloužil jako spojovací letoun.

Technické údaje

Ar 80 V2

Údaje platí pro variantu Ar 80 V2 s motorem Jumo 210 C.[1]

  • Rozpětí: 10,82 m
  • Délka: 10,30 m
  • Výška: 2,65 m
  • Maximální rychlost u země: 350 km/h
  • Maximální rychlost v hladině 2700 m: 415 km/h
  • Hmotnost prázdného letounu: 1643 kg
  • Celková hmotnost: 2126 kg
  • Stoupavost u země: 570 m/min
  • Doba výstupu do výšky 1000 m: 1,85 min
  • Doba výstupu do výšky 5000 m: 7,4 min
  • Praktický dostup: 10 000 m

Odkazy

Reference

  1. MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0. Kapitola Arado Ar 80, s. 17. 

Externí odkazy

Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65Ar 68Do 335Fw 190Ta 152Ta 154He 51He 112He 162He 219Bf 109Bf 110Me 163Me 210Me 262Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234Do 17Do 23Do 217Do 335Fw 200He 111He 115He 177Ju 86Ju 88Ju 188Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95Ar 196Ar 231BV 138Ha 139BV 222Do 16Do 18Do 24Do 26He 59He 60He 114He 115We 271
Průzkumné letouny
Ar 95Ar 196Ar 234Do 17Do 215Fw 189He 45He 46He 70He 170Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232DFS 230Go 242Go 244Ju 52Ju 90Ju 252Ju 352Ju 290Ju 390Ka 430Me 321Me 323Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76Ar 79Ar 96Bü 131Bü 133Bü 180Bü 181 • Bü 182 • Fi 156Fw 44Fw 56Fw 58F 13W 34He 72 • Kl 31 • Kl 32Kl 35Bf 108Fh 104Si 202Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66Go 145He 45He 50Hs 123Hs 129Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223Fa 330Fl 265Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116He 119He 176He 178LF 1Me 261Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396E.555 • AS 6 • Ba 349BV 40Ha 137Ha 140BV 142BV 144BV 155BV 238 • P.175 • P.200 • P.202Do 19 • Do 317 • DFS 228DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62Fw 159Ta 183Fw 191 • He 118 • He 274He 280He 343He 519Ho 229Ju 85Ju 89Ju 187Ju 287Ju 288Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130Hs 132Ju 322Bf 161Bf 162Me 209-IIMe 263Me 264Me 309Me 328Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143BV 246Fi 103Hs 117Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298