Abnormalita
Abnormální chování je charakterizováno jako lidské chování, jež není ve společnosti běžné, tudíž se vzdaluje od statické normy. Jelikož se normální chování liší v různých kulturách a společenstvích, pro odsouzení chování jakožto abnormálního je nutné vycházet ze sociokulturního kontextu, ve kterém se jedinec určitým způsobem zachoval.[1]
Jako normální chování chápeme chování, jež odpovídá hodnotám, mravům a očekáváním společnosti, normální jedinec je zároveň schopný své chování ovládat a objektivně vnímat realitu.[2] Dále vykazuje znaky jako schopnost autonomie, pozitivní vnímání sám sebe, navazování vztahů s ostatními a je schopen zvládat každodenní situace.[3] Naopak za abnormální chování považujeme chování sociálně maladaptivní, tj. chování, které překáží fungování jedince ve společnosti, nebo společnosti přímo škodí,[4] vzdaluje se od zavedené normy. Zároveň se jedná o abnormální, pokud poškozuje samotného jedince kvůli jeho vlastním myšlenkám a pocitům.[5]
Abnormálním chováním se zabývá abnormální psychologie, která se snaží o výzkum a interpretaci abnormálních jevů a chování.
Pod abnormální chování řadíme širokou škálu jevů a duševních poruch, nejčastěji deprese, úzkostné poruchy, fobie a ADHD. Procento populace trpící psychickými poruchami dnes činí 13,4 %. Mezi nejběžnější patří úzkostné poruchy, ADHD, poruchy chování a depresivní porucha.[6] Dále kupříkladu v Evropě činí průměrná roční míra sebevražd v letech 2013-2020 13,9 na 100 000 obyvatel.[7]
Pokud je vzorec abnormálního chování celoživotní, jedná se o poruchu osobnosti.[8]
Reference
- ↑ Univerzita Hradec Králové [online]. Copyright © [cit. 20.02.2021]. Dostupné z: https://www.uhk.cz/file/edee/pedagogicka-fakulta/pdf/pracoviste-fakulty/katedra-socialni-patologie-a-sociologie/dokumenty/studijni-opory/socialni-patologie-a-prevence/teorie-socialnich-deviaci.pdf
- ↑ ATKINSON, Rita L. Psychologie. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-640-3.
- ↑ Norma a stigmatizace. www.peengel.cz [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-24.
- ↑ HONZÁK, Radkin. Čas psychopatů. Vydání první. vyd. Praha: [s.n.] 335 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7492-384-5, ISBN 80-7492-384-3. OCLC 1085412626
- ↑ HABERMANN, Tomáš, Lukáš HEJTMÁNEK, Jakub HAJÍČEK, et al. Cvičebnice ZSV: komplexní příprava na test Základy společenských věd. 5. upravené vydání. Praha: Scio, 2020. ISBN 978-80-7430-182-7.
- ↑ Ministerstvo zdravotnictví: Národní akční plán pro duševní zdraví 2020-2030 [online]. Copyright © [cit. 20.02.2021]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/18368/40091/02_Priloha%202_Analytick%C3%A1%20%C4%8D%C3%A1st.pdf
- ↑ WHO/Europe | European Mental Health Action Plan 2013–2020 (The). [online]. Copyright © 2021 WHO [cit. 20.02.2021]. Dostupné z: https://www.euro.who.int/en/publications/abstracts/european-mental-health-action-plan-20132020-the Archivováno 7. 5. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Poruchy chovani. ww.ssvp.wz.cz [online]. [cit. 2021-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-04.
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Psychologie | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Teoretické psychologické disciplíny |
|  | ||||||
| Aplikované (užité) psychologické disciplíny (aplikovaná psychologie) | Poradenská psychologie • Klinická psychologie • Lékařská psychologie • Zdravotnická psychologie • Duševní hygiena = psychohygiena • Psychologie zdraví • Environmentální psychologie = ekologická psychologie = psychologie životního prostředí (Psychologie ochrany životního prostředí) • Ekopsychologie • Environmentální komunikace • Psychologie dítěte • Psychologie mládeže • Psychologie rodiny • Pedagogická psychologie • Školní psychologie • Psychologie vzdělávání • Interkulturní psychologie • Psychologie cestovního ruchu • Psychologie volného času • Psychologie sportu • Psychologie kultury • Psychologie umění • Bibliopsychologie • Psychologie čtenáře • Psychologie náboženství • Politická psychologie • Právní psychologie • Policejní psychologie • Kriminální psychologie • Forenzní (soudní) psychologie (Kriminologická psychologie • Penitenciární psychologie = psychologie vězeňství • Postpenitenciární psychologie) • Politické profilování • Psychologické profilování • Psychologie katastrof • Vojenská psychologie • Kosmická psychologie • Psychologie konfliktu • Psychologie práce a organizace = psychologie práce = průmyslová psychologie (Inženýrská psychologie • Personální psychologie = poradenská psychologie práce • Psychologie organizace a řízení = sociální psychologie práce /Psychologie řízení/ • Psychologie pracovní přípravy • Ekonomická psychologie • Psychologie dopravy = dopravní psychologie) • Psychologie organizace • Manažerská psychologie • Marketingová psychologie • Psychologie trhu (Psychologie propagace • Psychologie reklamy) • Psychologie obchodu | |||||||
| Psychologické směry | Behaviorismus • Neobehaviorismus • Gestaltismus = gestaltpsychologie = gestaltistická (tvarová, celostní) psychologie • Neogestaltismus • Psychoanalýza • Neopsychoanalýza • Kognitivismus = kognitivní psychologie • Humanistická psychologie • Experimentální psychologie • Hlubinná psychologie | |||||||
| Psychologické disciplíny • Předvědecká psychologie • Pozitivní psychologie • Psycholog • Kategorie | ||||||||
