AIM-9 Sidewinder

AIM-9 Sidewinder
Střela krátkého doletu AIM-9L Sidewinder
Střela krátkého doletu AIM-9L Sidewinder
Typřízená střela vzduch-vzduch
Místo původuUSA Spojené státy americké
Základní údaje
Hmotnost11,3 kg (bojová hlavice)
Délka2,9 m
Nasazování střely AIM-9 Sidewinder na letoun F/A-18 Hornet amerického námořnictva na palubě lodi USS George Washington (CVN-73), únor 1998

AIM-9 Sidewinder je nadzvuková řízená střela krátkého dosahu určená k boji proti vzdušným cílům. Ve výbavě ji mají především stíhací letouny a vrtulníky. Má infračervené navádění. Přestože do služby vstoupila již v 50. letech 20. století, díky neustálým modernizacím dodnes patří k nejrozšířenějším řízeným střelám na světě.

Charakteristika

Zásah Sidewinderu na cvičný cíl QF-4B, 1974

Vývoj střely zadalo americké námořnictvo na počátku 50. let 20. století. Střela tehdy byla určena pro palubní stíhací letouny. Prvního zásahu cvičného cíle dosáhl prototyp AIM-9A v roce 1953. V roce 1955 začala sériová výroba verze AIM–9B, která byla v následujícím roce přijata do výzbroje amerického námořnictva. Prvního sestřelu, letounu typu MiG-15,[1] bylo střelou AIM-9B dosaženo 24. září 1958, během souboje mezi 30 MiG-15 a MiG-17 Letectva Čínské lidové republiky a 14 F-86F Sabre 3. stíhacího křídla Letectva Čínské republiky (Tchaj-wanu) v němž si tchajwanští piloti nárokovali celkem 10 sestřelů, z toho 4 dosažené raketami, zatímco Čínská lidová republika přiznává ztrátu jedné stíhačky a poškození druhé, která se s nevybuchlou raketou Sidewinder v trupu vrátila na základnu.[2] Střely AIM-9 byly široce používány ve vietnamské válce, kde jimi bylo sestřeleno 82 nepřátelských letounů. Naopak varianta AIM-9L byla roku 1982 s velkým úspěchem nasazena Royal Navy ve falklandské válce. Od 80. let dodnes je standardním Sidewinderem verze AIM-9M. V roce 2003 vstoupila do výzbroje zatím nejnovější varianta AIM-9X.

Název

Název Sidewinder byl vybrán v roce 1950 podle obecného anglického jména chřestýše rohatého, jedovatého hada z čeledi zmijovitých, který využívá k detekci teplokrevné kořisti svých tepločivných jamek fungujících na principu infračerveného záření.[3][4]

Česká republika

Armáda ČR v roce 2002 zakoupila 100 kusů střel AIM-9M pro své letouny JAS-39 Gripen a Aero L-159 Alca. Dvacet kusů bylo letectvu dodáno před pražským Summitem NATO a zbytek kontraktu byl splněn v roce 2005.

Základní technicko-taktické údaje (AIM–9M)

Zdroj:[5]

  • Délka: 2,9 m
  • Průměr: 12,7 cm
  • Rozpětí křídel: 63,5 cm
  • Roznětka: blízkost s cílem a kontakt
  • Způsob startu: z konzole
  • Navádění: pasivní infračervené
  • Bojová hlavice: 11,3 kg

Odkazy

Reference

  1. ↑ PARSCH, Andreas. Raytheon (Philco/General Electric) AAM-N-7/GAR-8/AIM-9 Sidewinder [online]. Rev. 2008-07-09 [cit. 2010-07-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ POLÁK, Tomáš. Žhavé výstřely studené války 2: Asie, 1. část. Plastic Kits Revue. 1994, roč. IV, čís. 30, s. 60. 
  3. ↑ Tom Hildreth. The Sidewinder Missile. Air-Britain Digest. Air-Britain, March–April 1988, s. 39–40. ISSN 0950-7434. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ U.S. Naval Museum of Armament & Technology [online]. [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-09-2015. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ Letecká protiletadlová řízená střela AIM-9 Sidewinder [online]. AČR, rev. 2009-06-18 [cit. 2010-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu AIM-9 Sidewinder na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Web výrobce Rayethon
  • (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
Vojenská označení střel a bezpilotních letounů USA z roku 1962 – řízené střely, naváděné rakety a bezpilotní prostředky
1–50
51–100
  • MGM-51
  • MGM-52
  • AGM-53
  • AIM-54
  • RIM-55
  • PQM-56
  • MQM-57
  • MQM-58
  • RGM-59
  • AQM-60
  • MQM-61
  • AGM-62
  • AGM-63
  • AGM-64
  • AGM-65
  • RIM-66
  • RIM-67
  • AIM-68
  • AGM-69
  • LEM-70
  • BGM-71
  • MIM-72
  • UGM-73
  • BQM-74
  • BGM-75
  • AGM-76
  • FGM-77
  • AGM-78
  • AGM-79
  • AGM-80
  • AQM-81
  • AIM-82
  • AGM-83
  • AGM-84/RGM-84/UGM-84
  • AGM-84E/H/K
  • RIM-85
  • AGM-86
  • AGM-87
  • AGM-88
  • UGM-89
  • BQM-90
  • AQM-91
  • FIM-92
  • XQM-93
  • YQM-94
  • AIM-95
  • UGM-96
  • AIM-97
  • YQM-98
  • LIM-99
  • LIM-100
    		•
    101–150
  • RIM-101
  • PQM-102
  • AQM-103
  • MIM-104
  • MQM-105
  • BQM-106
  • MQM-107
  • BQM-108
  • BGM-109
  • BGM-110
  • BQM-111
  • AGM-112
  • RIM-113
  • AGM-114
  • MIM-115
  • RIM-116
  • FQM-117
  • LGM-118
  • AGM-119
  • AIM-120
  • CQM-121
  • AGM-122
  • AGM-123
  • AGM-124
  • RUM-125/UUM-125
  • BQM-126
  • AQM-127
  • AQM-128
  • AGM-129
  • AGM-130
  • AGM-131
  • AIM-132
  • UGM-133
  • MGM-134
  • ASM-135
  • AGM-136
  • AGM-137
  • CEM-138
  • RUM-139
  • MGM-140
  • ADM-141
  • AGM-142
  • MQM-143
  • ADM-144
  • BQM-145
  • MIM-146
  • BQM-147
  • FGM-148
  • PQM-149
  • PQM-150
    		•
    151–200
  • FQM-151
  • AIM-152
  • AGM-153
  • AGM-154
  • BQM-155
  • RIM-156
  • MGM-157
  • AGM-158 A/B (AGM-158C)
  • AGM-159
  • ADM-160
  • RIM-161
  • RIM-162
  • GQM-163
  • MGM-164
  • RGM-165
  • MGM-166
  • BQM-167
  • MGM-168
  • AGM-169
  • MQM-170
  • MQM-171
  • FGM-172
  • GQM-173
  • RIM-174
  • MQM-175
  • AGM-176
  • BQM-177
  • MQM-178
  • AGM-179
  • AGM-180
  • AGM-181
  • LGM-182
  • AGM-183
  • RGM-184
    		•
    201–
  • AIM-260
    		•
    * viz též: Vojenská označení amerických neřízených raket
    Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • LCCN: sh85122321
    • NARA: 10664346
    • NLI: 987007543767005171