Štrbské pleso

Tento článek je o jezeře. O osadě pojednává článek Štrbské Pleso.

Štrbské pleso

Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Poprad
Obec	Vysoké Tatry a Štrba
Katastr	Štrbské Pleso
Štrbské pleso Štrbské pleso, Slovensko
Zeměpisné souřadnice	49°7′21″ s. š., 20°3′30″ v. d.
Rozměry
Rozloha	19,6700 ha
Délka	640 m
Šířka	600 m
Objem	1 299 400 m³
Max. hloubka	20,3 m
Ostatní
Typ	morénové, ledovcové
Nadm. výška	1346,6 m n. m.
Přítok vody	bez přítoku
Odtok vody	pod zemí do povodí Popradu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štrbské pleso ( výslovnost) je nejtypičtější morénové ledovcové jezero, pleso na jižní straně Vysokých Tater na Slovensku. Nachází se v místě, kde se spojují Furkotská a Mlynická dolina na konci hřebenu Soliska v části Štrbské Pleso obce Štrba v okrese Poprad v Prešovském kraji na Slovensku.

Popis jezera

Je to horské morénové jezero vzniklé činností ledovců, které je druhé největší na slovenské straně Vysokých Tater. Leží v nadmořské výšce 1346,6 m. Má rozlohu 19,67 ha, je 640 m dlouhé a 600 m široké. Dosahuje maximální hloubky 20 m. Jeho objem činí 1 299 400 m³.

Vodní režim

Pleso nemá žádný povrchový přítok ani odtok. Potok Mlynica protéká 200 m východně. Severozápadně leží zarůstající Slepé pleso a jihovýchodně na Mlynici uměle hrazené Nové Štrbské pleso. Náleží do povodí Mlynice, ať už přímo nebo prostřednictvím jejího přítoku Lieskovce. Voda z něj v minulosti odtékala i do povodí Bielého Váhu^[1]. Díky činnosti člověka však dnes odtéká voda pod zemí jen do povodí Popradu.^[2] Voda u hladiny dosahuje průměrné roční teploty 6 °C při maximu 19 °C. Jezero zamrzá přibližně na 155 dní. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:

Rok	Měření prováděl	Rozloha ha	Délka m	Šířka m	Hloubka max.m	Objem m³
1909	Ludomir Sawicki	20,96	680	479	19,6	^[3]
1930	J. Schaffer	16,72	600	444	19,7	^[3]
1961–67	pracovníci TANAPu	19,76	640	600	20	^[3]
2005^[4]	Gregor, Pacl	19,6700	^[3]	^[3]	20,3	1 299 400

Fauna

V plese se vyskytuje pravděpodobně nejčistší genetická forma síha severního marény, který byl do něj uměle vysazen v roce 1929 a ještě v roce 1986 zde byl označen za druhou nejpočetnější. Počet jedinců ovšem v důsledku aktivit člověka a zvýšené tvorby řas klesal, přičemž tento pokles byl označen za kritický v roce 2001 a v roce 2016 zůstalo posledních několik kusů, takže její vyhynutí je pouze otázkou času.^[5] Dále se v jezeře vyskytují pstruh potoční, štika obecná, hlavatka obecná, plotice obecná, okoun říční, jelec jesen.

Historie

Pleso patřilo liptovské rodině Szentiványi, od nichž ho v roce 1901 odkoupil uherský stát. Osada Štrbské Pleso na březích jezera vznikla v roce 1872, kdy tu byla postavena první chata. Historické jádro osady leží na čelní moréně mlynického ledovce. Je to nejvýše položená osada na Slovensku. Od roku 1880 zde návštěvníci plují na lodičkách.^[6] Od roku 1885 má charakter klimatických lázní.

Okolí

V okolí je sportovní středisko pro severské lyžařské disciplíny, lyžařský areál FIS. Pleso slouží jako východisko túr do Furkotské, Mlynické a Mengusovské doliny. Nad plesem je dolní stanice sedačkové lanovky, která vede na Chatu na Solisku. Kromě lanovky se zde nacházejí ještě další vleky. Nachází se zde stanice Tatranské horské služby. K Popradskému plesu vede naučná stezka mezi Plesom a plesom. Štrbské pleso leží v národní přírodní rezervaci Furkotská dolina. U východního okraje plesa se nachází přírodní rezervace Rašelinisko. Kolem jezera a jeho okolí vede naučná stezka náučný chodník Štrbské Pleso.

Přístup

Železnice

V roce 1896 byla postavena ozubnicová železnice ze Štrby.
Tratí Tatranské elektrické železnice je spojené se Starým Smokovcem.

Silnice

Z Liptovského Hrádku přes Podbanské je to 32 km.
Z Popradu přes Starý a Nový Smokovec je to 30 km.
Z Tatranské Štrby je to 7 km.
Ze Svitu přes Štôlu je to 20 km.

Pěší přístup

Po Tatranské magistrále od Popradské plesa (1 hodina letní cestou nebo 1:15 zimní cestou).
Po Tatranské magistrále od Troch studniček (3:30)
Po modré turistické značce z Tatranské Štrby (1:45)

Umění

V roce 1958 bylo pleso ztvárněno na československé poštovní známce s hodnotou 1,20 Kčs^[7] a v roce 1996 na dvanáctikorunové slovenské známce.^[8]

Poznámky

↑ někdy je uváděna příslušnost plesa k oběma povodím i dnes: publikace: Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9
↑ "wszystkie odpływy już od dawna kierują się do dorzecza Popradu"
↑ ^a ^b ^c ^d ^e údaj v tomto zdroji není uveden
↑ Tatry příroda
↑ http://www.novinky.cz/veda-skoly/401388-vzacna-ryba-postupne-mizi-ze-strbskeho-plesa.html
↑ Člnkovanie na Štrbském plese
↑ Colnect.com - Známky - 1958 - Československo - Štrbské pleso
↑ Colnect.com - Známky - 1996 - Slovensko - Štrbské pleso

Literatura

Tatry Vysoké, Západné, Belanské (TVZB), Podrobný turistický atlas ISBN 83-87873-86-1
Tatry příroda (Tp) ISBN 978-80-7340-114-6

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štrbské pleso na Wikimedia Commons
(slovensky) Vody Tatranského národního parku
(slovensky) Tatranské plesá
(slovensky) Vysoké Tatry info, Štrbské pleso
(polsky) Wielka Encyklopedia Tatrzańska, Szczyrbskie Jezioro

Jezera Vysokých Tater (viz také Jezera Západních Tater)

Bielovodská dolina	Bielovodské Žabie plesá (Nižné Bielovodské Žabie pleso • Vyšné Bielovodské Žabie pleso) • Hrubé pleso • Jelenie pliesko • Kačacie pliesko • Zelené pleso Kačacie • Litvorové pleso • Rovienkové pleso • Ťažké pleso • Zamrznuté pleso (Zamrznuté oká) • Zmrzlé pleso

Javorová dolina	Javorové plesá (Čierne • Malé Žabie • Nižné Žabie • Zelené • Žabie) • Kolové pleso • Rígľové oká (Zadné • Predné • Suché) • Tiché pleso (Malé Tiché pleso)

Dolina Bielej vody kežmarskej	Belasé pleso • Biele plesá (Malé • Trojrohé (malé) • Veľké) • Červené pleso (Malé Červené pliesko) • Kežmarské plesá (Čierne pleso kežmarské • Malé Čierne pleso • Zelené pleso kežmarské) • Študentská studňa • Žeruchové plieska (Nižné • Vyšné) • Žlté pleso

Skalnatá dolina	Lievikové pleso • Skalnaté pleso (Skalnaté oko)

Malá Studená dolina	Baranie pliesko • Modré pleso • Pět Spišských ples (Malé • Nižné • Prostredné • Veľké • Vyšné)

Veľká Studená dolina	Dlhé pleso (Dlhé oko) • Pusté plesá (Pusté pleso • Malé • Pusté oko) • Sesterské plesá (Starolesnianske pleso • Vyšné • Prostredné • Nižné • Malé Zbojnícke pleso) • Sivé plesá (Nižné • Prostredné • Vyšné) • Strelecké plesá (Nižné Strelecké plesá (Nižné Strelecké pleso • Vyšné Strelecké pleso • III) • Vyšné Strelecké plesá (Strelecké oká)) • Studené plesá (Nižné • Prostredné • Vyšné • Studené oká) • Vareškové pleso (Vareškové oko) • Zbojnícke plesá (Vyšné • Prostredné • Nižné • Malé • Ľadové • Zbojnícke oko)

Slavkovská dolina	Slavkovské pliesko • Szontaghovo pleso • Malé Szontaghovo pliesko

Velická dolina	Dlhé pleso • Kvetnicové pliesko • Velické pleso • Vyšné Velické plieska (Spodné • Horné) • Wolkerove jazierka

Batizovská dolina	Batizovské oká • Batizovské pleso • Čierne pleso • Malé Batizovské pliesko • Pliesko pod Kostolíkom

Mengusovská dolina a Zlomiská	Dračie plesá (Dračie pleso • Malé • Dračie oká) • Ľadové pleso • Hincove plesá (Veľké • Malé • Hincove oká) • Popradské pleso • Rumanove plesá (Rumanovo pleso • Vyšné • Nižné) • Satanovo pleso • Žabie plesá Mengusovské (Predné • Veľké • Vyšné • Malé)

Mlynická dolina	Capie pleso • Jazierka lásky • Kozie plesá (Malé • Nižné • Stredné • Vyšné) • Nové Štrbské pleso • Okrúhle pleso • Pleso nad Skokom • Pliesko pod Skokom • Slepé pleso • Štrbské pleso • Volie plieska (Nižné • Vyšné)

Furkotská dolina	Furkotské plesá (Nižné • Vyšné) • Jambrichovské pleso • Ostré pliesko • Rakytovské plieska (Malé • Nižné • Vyšné) • Sedielkové pliesko • Smrekovické plieska (Nižné • Vyšné • Mokrý kút) • Soliskové pliesko • Wahlenbergove plesá (Nižné • Vyšné)

Važecká dolina	Jamské pleso • Malé pliesko • Skryté pliesko • Stratené pliesko • Krivánske Zelené pleso

Kôprová dolina	Hlinské oko • Kôprové pliesko • Kobylie pleso • Temnosmrečinské plesá (Nižné • Vyšné) • Terianske plesá (Malé • Nižné • Vyšné)

Tichá dolina	Valentkovo pliesko

Dolina Białki	Wołoszyński Stawek Dolina Rybiego Potoku: Czarny Staw pod Rysami • Morskie Oko • Rybie Stawki (Małe Morskie Oko • Małe Żabie Oko • Żabie Oko) Dolina za Mnichem: Staw Staszica (Niżni, Wyżni) • Stawek na Kopkach • Wyżnie Mnichowe Stawki (9) • Zadni Mnichowy Stawek Dolina Pięciu Stawów Polskich: Pięć Stawów Polskich (Czarny • Mały • Przedni • Wielki • Zadni) • Szpiglasowe Stawki • Wole Oko Dolina Waksmundzka: Waksmundzkie Oka (Niżnie • Wyżnie) • Waksmundzkie Stawki (Niżni • Wyżni)

Dolina Suchej Wody Gąsienicowej	Dolina Pańszczyca: Czerwony Staw Pańszczycki Dolina Gąsienicowa: Czarna: Gąsienicowe Stawy (Czarny • Zmarzły) Dolina Gąsienicowa: Zielona: Dwoiśniaczek (4) • Dwoiśniak (Niżni • Wyżni) • Gąsienicowe Stawy (Czerwone (Niżni • Wyżni) • Długi • Dwoisty (Wschodni • Zachodni) • Litworowy • Zadni • Zielony) • Jedyniak • Kotlinowy Stawek • Kurtkowiec • Mokra Jama • Samotniak • Troiśniak (Niżni • Pośredni • Wyżni)